Zajímalo nás, jaký je Martinův vztah k TCM.
1. Kdy jste se poprvé setkal s TCM a jaké to bylo setkání?
Půjdeme dozadu nějakých 15, 16 let. To bylo období za „minulého života“, kdy jsem se živil v oblasti marketingu a obchodu. A už tehdy mě alternativa bavila. Zajímaly mě shiatsu masáže a reflexní terapie a podobně. Pro dceru jsem hledal nějakou alternativní pomoc a dostal jsem se k Hubertu Čížkovi (poznámka - spolužák MUDr. Jozefa Luckého) a hodně jsem se jej na čínskou medicínu vyptával. On mi jednou řekl: „No tak to vystudujte, když vás to tak zajímá.“ „Hahaha,“ jsem odpověděl, přišlo mi to jako dobrý vtip. Ale začal jsem nad tím uvažovat. A pak mi Hubert řekl, že Jožo Lucký otevírá vlastní školu a že je „hodně dobrej“. Škola se však tehdy otevírala nejdříve v Ostravě, což bych s rodinou a prací dohromady nedal, takže jsem si počkal ještě rok na otevření prvního ročníku tady v Praze. Abych plodně využil čas, přihlásil jsem se k Jožovi na kurz zaměřený na Dračí směsi – Wany. Seminář byl tehdy jednou za měsíc, ale mně stačila první lekce s Jožou a bylo jasno. Joža si mě svým výkladem zcela získal a bylo zřejmé, že studovat opravdu budu (smích). Byli jsme takovými průkopníky. Žádná skripta, všechno jsme si museli jen psát.
2. Na TCM INSTITUT vyučujete dietetiku. Čím si Vás získala?
Dietetika patří mezi pět dovedností, které se vyučují, ale studenti ji tak trochu podceňují, protože mají spoustu práce s bylinkami a akupunkturou. Dietetika jde trochu bokem a pak ji většinou dohánějí s praxí. Nicméně síla dietetiky je velmi mocná. Když si představíme, že minimálně třikrát denně něco sníme a vypijeme, tak máme mocný nástroj, kterým můžeme měnit náš vnitřní chemismus. Ovlivňujeme organismus nejen po fyzické stránce, ale také po té energetické a psychické. Vždyť už slavný lékař Sun Simiao řekl, že když k němu přijde pacient, začne s úpravou jeho životního stylu, potažmo stravy. Teprve, když to nestačí, použije další, razantnější metody. To bohužel v dnešní době už moc nejde, protože chceme všechno rychleji a nejlépe hned. Takže my dnes od počátku používáme i další nástroje, ale vždy by měly jít ruku v ruce s dietetikou. Navíc dietetika je něco, co každý z nás může změnit hned teď. Nemusí čekat na sezení s terapeutem, aby mohl podstoupit akupunkturu, nebo až mu dorazí bylinky.
3. Co byste ze zásad čínské dietetiky doporučil každému? Čím se každý z nás z ní může inspirovat?
Úplně to nejjednodušší, co ale málo lidí skutečně dělá, je zaměřit se na správné snídaně. Snídaně má být teplá, což není chleba s máslem a medem a teplý čaj, ale v ideálním případě to je polévka. Já dnes třeba měl vývar. Ne že bych jej ráno vařil, ale už včera k večeři a vždy jej připravím pořádný kotel, abych měl následující dny i na snídani. A ano, k tomu si klidně vezmu kousek kvalitního kváskového chleba, aby té materie tam bylo víc. Dále se dají použít kaše, úplně klidně míchaná vajíčka. Dále slezina miluje pravidelnost a nesnáší nic, co ji zvlhčuje, zahleňuje, zachlazuje a jinak zraňuje. A toto velmi spolehlivě dělá mléko a mléčné výrobky, zejména kravské. A cukr a sladké. Toho bychom se tedy měli vyvarovat, nebo to alespoň minimalizovat. A další věc je, že každá potravina má tři základní charakteristické rysy. Povahu, chuť a tropizmus. Povaha je právě o té termické stránce potraviny, což zní strašně odborně, ale úplně jednoduše to znamená, jaký efekt daná potravina vyvolá v těle, když ji sníme. A toto zařazeno do kontextu ročního období znamená, že v zimě zařazujeme suroviny, které mají povahu neutrální, teplou až horkou. Kdežto v létě si můžeme dovolit i chladivé potraviny typu salát, meloun, banán, citron a syrovou zeleninu.
4. Co vám TCM dala? A co vám vzala?
Dala mi možnost pochopit spoustu věcí. Protože jedna věc, které si na ní velice velmi vážím, je, že dokáže odpovědět na otázky, na které před tím člověk velice těžko hledal odpověď. A to se netýká jenom vlastního zdraví nebo vzniku nemocí, ale týká se to takového celkového pohledu na svět a život, proč jsou věci tak, jak jsou. Proč svět funguje tak, jak funguje. A to je k nezaplacení! A co mi vzala? Už před čínskou medicínou mě zajímala oblast alternativy, potažmo esoteriky, a pak mě čínská medicína uzemnila. Takže možná mi něco vzala, ale jen v dobrém, myslím, že to bylo jen ku prospěchu (smích).
5. Vedete i kurzy qigongu. Co Vás na tomto léčebném systému nejvíce překvapilo?
I qigong patří k pěti základním dovednostem. Je to další nástroj, jak člověk může ovlivňovat sebe sama. A to nemyslím pouze po energetické stránce, ale po všech těch třech aspektech člověka - tělo, duch a energetický systém. Qigong toto vše splňuje. Překvapila mě na něm jeho ucelenost. Je to opět dokonale propracovaný systém. Vše vede od bodu A k bodu B. I když se ve výuce nějaká cesta nezmíní, nevadí to, celek i nadále funguje a k této cestičce se vždy může člověk vrátit později. Proto se mu tak věnuji. Zatím jsem dalek ambicí jdoucích k nějaké alchymistické práci v qigongu. Zatím jsem plně spokojený s tím, že dokáže pozitivně ovlivnit zdraví člověka. Zdraví chápu nejen jako absenci nemocí, ale jako celkový nadhled, vyváženost a radost, která v životě je.
6. Který z nástrojů TCM je Vám nejbližší a proč?
Všechny. Možná to trochu závisí na časové fázi odborné praxe, ve které se aktuálně nachází. Když jsem začal praktikovat, více jsem se věnoval akupunktuře, protože bylinky byly svět tajemna, do kterého jsem ještě nepronikl tak důkladně, jak bych si přál. Postupně jsem je začínal používat více. Teď to mám tak vyvážené, že byliny s akupunkturou asi tak nastejno. K tomu samozřejmě dietetika a také qigong, který cvičím. A co zůstává tak trochu bokem, jsou masáže. Ty dělám opravdu minimálně. A je to asi trochu leností, protože je jednodušší napíchnout jehličku, než provést celou masáž.
7. Jak vzpomínáte na svá vlastní studia na TCM INSTITUT?
Studium bylo naprosto skvělé! Mě to strašně bavilo. Celkově bylo příjemné se zase vrátit do školních lavic a zažít si to, co už člověk dávno zapomněl. A pak byl člověk obklopen stejně naladěnými a smýšlejícími spolužáky, se kterými se kamarádí dodnes. A zcela nezapomenutelná pak byla první letní škola na Černé hoře v Krkonoších.
8. Mění se v čase klient, který za Vámi přichází?
Nepřijde mi, že se mění v čase, i když i to je možné, protože člověk si přitahuje pacienty, kteří mu vibračně odpovídají. Když se vyvíjíme, tak by se teoreticky měli měnit i pacienti, ale to bych musel trochu více promyslet (smích). Co platí v každém případě je, že zdravotní problémy chodí ve skupinách. Člověk se zaměří na bolesti hlavy a najednou mu v jednom týdnu přijde šest migrén. A takto to platí o všem. A doufám, že ještě nějaké proměny zažiji. Že tradiční čínská medicína získá v České republice postavení, které si právem zaslouží, a že veškerý legislativní rámec s ní spojený bude vycházet z dnes již rozšířené praxe. Doufám v dobré, že zvítězí zdravý lidský rozum. A že to, čemu člověk věnoval tolik energie a baví ho to, bude moci legálně dělat dál.
9. Pokud byste potřeboval lékaře, šel byste za západním lékařem, nebo za terapeutem TCM? A proč byste takto volil?
Obecně dávám přednost tradiční čínské medicíně, když to dává smysl. Závisí na důvodu návštěvy. Selský rozum napoví, že se zlomeninou nohy se dostavím k ortopedovi, nicméně je chytré dobu regenerace a rekonvalescence zkrátit užíváním čínských bylin. Hezká je vzájemná spolupráce obou medicín tam, kde to je vhodné a možné. S běžnými zdravotními problémy si s kolegy navzájem pomáháme.
Jak nejraději trávíte volný čas?
Volný čas je velmi vzácná komodita. Čím dál tím méně se mi ho dostává, a proto si ho cíleně vytvářím. A věnuji jej dalšímu studiu čínské medicíny, qigongu, sportu, malování a samozřejmě dětem a partnerce a prostě BYTÍ.
