TCM INSTITUT - vzdělávání v tradiční čínské medicíně

5 úschoven a 6 skladišť

Autor: Gutwirtová Aneta / Téma: Základy teorie tradiční čínské medicíny / Vydáno: 7.4.2020

Ilustrační obrázek

Teorie orgánových systémů se v tradiční čínské medicíně pojí s konceptem pěti elementů a vitálních substancí, které vyživují naše tělo. Než si vysvětlíme, co vlastně Zang – Fu systém znamená, uděláme si malý výlet do historie a řekneme si, jak vlastně došlo k pojmenování Zang a Fu. 

Ve staré Číně byly pitvy zakázány. Jediný způsob, jakým dávná společnost získávala informace o anatomii a funkčnosti lidského těla, byly veřejné popravy. Být katem bylo v tehdejší době velice vážené povolání. A právě kati si povšimli, že vnitřnosti lze rozdělit na dva hlavní typy. První typ, tzv. Zang orgány neboli plné orgány, jsou velice choulostivé. Mohou být při sebemenším nešetrném zacházení porušeny s významnou ztrátou krve. Druhý typ orgánů není tak citlivý. Když je kati nařízli, neteklo z nich tolik krve jako z prvního typu, byly duté, proto je pojmenovali duté orgány, tzv. Fu orgány. 

Zang orgány jsou označovány jako plné, jsou uloženy hluboko v těle a pro lidský život jsou tak naprosto nezbytné. Jedná se o orgány, které nám zajišťují základní životní funkce. Fu orgány nejsou uloženy tak hluboko a pokud dojde k jejich poranění, člověk může přežít. Plné orgány se řadí k jinu a duté orgány k jangu. 

Tradiční čínská medicína znala z počátku 10 orgánů. Až později se k nim přidaly další dva. Bylo to 5 Zang orgánů: srdce, slezina, plíce, ledviny a játra, které jsou jinové. A 5 jangových orgánů Fu: žaludek, žlučník, tenké střevo, tlusté střevo a močový měchýř.  O těchto orgánech neměli Číňané přesné informace, avšak jejich základní představa byla správná. Například již dávno před naším letopočtem věděli, že srdce funguje v lidském těle jako pumpa a popohání krev. O krevním oběhu tak měli alespoň tušení a základní informace (pro porovnání, v Evropě k tomu došlo až díky lékaři W. Harveymu za doby třicetileté války). V pozdější době k těmto orgánům přibyly ještě další dva: perikard („obal srdce“) a „trojitý zářič“. Orgán „trojitý zářič“, trochu tajemný, z pohledu moderní medicíny neznámý. Svojí činností by se dal připodobnit funkčnímu okruhu. 

Již jsme se v textu zmínili, že anatomické představy o orgánech ve staré Číně neodpovídaly úrovni dnešních znalostí. Čínští lékaři se tak více než strukturou orgánů, zabývali jejich funkčností. 

 

Srdce, císař lidského těla

Srdce jako „vládce“ řídí a hlídá všechny orgány v těle. Již staří Číňané věděli, že srdce má na starosti krev a je hlavní silou krevní distribuce. Kromě oběhu má na starost i cévy, jejich kvalitu, pružnost a průchodnost. Srdce patří pod prvek ohně, který je horký a šlehá nahoru, jeho úkolem je ohřívat a vysušovat, řídí tepelnou regulaci. 

Srdce je sídlem psychiky, emocí a lidského vědomí, vládne ostatním orgánům. Hlavní emocí srdce je radost. Další jeho funkcí je vliv na temperament, dlouhodobou paměť a spánek. Podle barvy pleti na tváři je možné zhodnotit stav srdečních funkcí. Pokud je bledá, odkazuje na nedostatek srdeční energie. Srdce má vztah k jazyku, neboť k němu vede jedna ze spojek akupunkturních drah. 

Patologické stavy, které se týkají srdce, se z části shodují s našimi představami z moderní medicíny. Patří sem funkční poruchy spojené s palpitacemi, poruchami srdečního rytmu a taktéž potíže spojené se spánkem. 

 

Slezina, správce sýpek

Slezina společně s žaludkem řídí trávení. Z pohledu čínské medicíny přepravuje a přeměňuje potravu (i tekutiny). Slezina ovládá krev, má za povinnost držet krev „pohromadě“ (v cévách). Další její funkcí je držet orgány na svém místě.  Slezina obhospodařuje končetiny a hlídá stav svalstva. Pokud je energie sleziny nedostatečná, rty jsou bledé. Emocí sleziny je přemýšlení (přemítání). 

Nejčastějšími klíčovými patologickými příznaky je: únava se zhoršením po jídle, řídká stolice, chladné ruce, nohy a nos, závratě po postavení. 

 

Plíce, kancléř císařského dvora

Plíce jsou nazývány kancléřem, tedy nejvyšším správním úředníkem hned po vládci. Plíce řídí dýchání a jsou zdrojem energie, kterou distribuují do celého organizmu. Číňané vypozorovali i určitý vztah plic k ledvinám, což můžeme dávat do souvislosti se vznikem některých typů otoků. Plíce mají na starosti pokožku, ochlupení a hlas. Emocí plic je smutek (zármutek). 

Patologické stavy, které souvisejí s plícemi se týkají převážně horních a dolních cest dýchacích, jako např. dušnost, kašel a dále již zmiňovaná kožní onemocnění (včetně alergických). 

 

Ledviny, kořen života

Ledviny jsou kořenem života a zdrojem tzv. prenatální energie. Je to energie, která nám byla dána do vínku, ta, o kterou jsme se nepřičinili. V ledvinách se uchovává energie po našich předcích, tzv. energie Jing. Měli bychom se řídit pravidlem: „žij tak, aby si trochu uložil, než trochu vybral“. Když si budeme tvořit energetický přebytek, který budeme ukládat do ledvin, tak budeme žít dlouho a radostně. Když každý den ale utratíme trochu více než vyděláme, tak začne ubývat naše ledvinová esence a rychle zestárneme. Esence Jing je původcem lidského organizmu, umožnuje reprodukci, napomáhá růstu a vývoji, doplňuje krev a je kořenem obranné energie. 

Nepřekvapí, že ledviny řídí vodu, rozdělují ji ostatním orgánům. Dále pomáhají plicím při nadechování. Na kvalitu ledvin ukazují zuby, kosti a vlasy. Jejich smyslovým orgánem jsou uši. Hlavní emocí ledvin je strach. Ledviny nám ovlivňují krátkodobou paměť a učení. To, jakou máme vůli a výdrž souvisí právě s nimi. 

Patologický stav ledvin se projevuje poruchami močení, či bolestí beder a kolenou. 

 

Játra, armádní generál

Ve staré Číně věděli, že játra jsou orgánem, který vykonává důležité funkce v souvislosti s krví a dalšími tělními tekutinami (o chemických dějích v játrech nemohli mít ani potuchy). Dále bylo známo, že játra řídí průchodnost (prvek dřevo= expanze, proudění) a to jak fyzickou (trávení, koloběh energie a krve, koloběh dalších tělních tekutin, menstruační cyklus) tak psychickou (duševní a emoční pohodu). Játra uchovávají a řídí spotřebu krve, když se člověk hýbe, krev jde do drah, když je v klidu, jde do jater (Wang Ping; dynastie Tang). Mají-li játra dost krve, nohy mohou chodit, ruce se hýbat a prsty uchopovat (Huang Di Nei Jing Su Wen).

K okruhu jater patří žlučník, vazivo, šlachy, klouby a svaly. Dobrý stav jater poznáme na nehtech. Smyslovým vývodem jater jsou oči. Jaterní emocí je hněv. Nejčastější patologické stavy jater se projevují bolestí hlavy, nervozitou a podrážděnosti, zhoršením příznaků před menstruací (PMS), choroby spojené s očními poruchami. 

 

Tenké střevo, výběrčí přebytků

Tenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého (energie) od kalného (nestrávené zbytky z potravy). Již dříve Číňané věděli, že je součástí trávicího systému a že pomáhá v přeměně potravin na užitečnou energii. 

Patologické stavy se týkají převážně poruch zažívání jako je nadýmání či bolesti břicha.

 

Žaludek, správce sýpek

Žaludek přijímá a zpracovává potravu. Mezi orgány Fu má výsadní postavení. Upravuje potravu pro slezinu. Ta pak rozhoduje, co je dobré si nechat a čeho se naopak zbavit. Žaludek nejprve rozmělní potravu pomocí žaludečních šťáv a slezina začne analyzovat, co kam rozešle. Oproti slezině, žaludek řídí klesání energie. 

Patologické stavy tohoto orgánu jsou vesměs spojeny s trávicími potížemi. 

 

Tlusté střevo, správce nad stokami

Tlusté střevo má na starosti vyměšování zbytků potravy, částečné vstřebávání vody a tvorbu stolice. Patologické stavy, které souvisejí s tlustým střevem je zácpa a průjem. Tlusté střevo má vliv na svůj sdružený orgán, plíce. Proto se při zácpě můžou dostavit potíže dušnosti a kašle. 

 

Močový měchýř, správce nad vodními nádržemi

Močový měchýř řídí uskladňování a vylučování moči. Je pod nadvládou ledvin (vylučování moči je řízeno pomocí ledvin). Patologie močového měchýře jsou především spojeny s močovými cestami (nadměrné močení, inkontinence, bolestivé močení, retence moči). 

 

Trojitý zářič, správce nad vodními kanály

Tajemný orgán trojitý zářič není kam přiřadit a nejedná se o orgán v pravém slova smyslu. Trojitý zářič nemá tvar. 

Existují 2 názorové skupiny: původní názor zní, že trojitý zářič je beztvarý orgán, který představuje 3 počáteční místa vzniku energie. Druhý názor, pozdější, už pojímá trojitý zářič jako hmotný orgán. Někteří jim míní pohrudnici a pobřišnici, jiní celou břišní a hrudní dutinu. Byl tím patrně míněn funkční okruh, který se rozděloval na 3 jednotky: horní, střední a dolní zářič. Jeho funkcí je přepravovat energii a tekutiny. 

Horní zářič je jako mlha, zaujímá oblast přibližně od bránice nahoru. Horní zářič je dutina hrudní, která souvisí s činností plic a srdce. Střední zářič je jako bažina. Je to místo mezi pupíkem a bránicí. Souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku (a anatomicky jater a žlučníku). Je místem, kde se potrava přetváří v energii. Dolní zářič je jako kanál. Nachází se mezi pupíkem a pánevním dnem. Funkčně souvisí s vylučováním a je tak spojen s ledvinami, tenkým a tlustým střevem, močovým měchýřem (funkčně s játry a žlučníkem).

Vzhledem k tomu, že trojitý zářič podporuje roznášení energie a přepravu tekutin po celém tělo, projevují se jeho poruchy různými stagnacemi v podobě nadýmání, pocity plnosti, vodnatých otoků apod. Onemocnění horního zářiče je provázáno kašlem a pocity dušnosti. Poruchy středního zářiče vedou k zažívacím potížím: nadýmání, zácpa, kručení ve střevech, průjem. Pokud není v pořádku dolní zářič promítá se to negativně ve funkci močení: zástava močení a krev v moči; vyprazdňováním. 

 

Žlučník, cenzor lidského organizmu

Žlučník je odpovědný za skladováni žluče a její vylučování. Tím pomáhá trávení, alespoň z pohledu čínské medicíny. Číňané, kteří přirovnávali žlučník k „cenzorovi“, mu přičítali vlastnosti jako je rozhodnost a schopnost překonávat stresové okamžiky v našich životech. Žlučník tedy řídí rozhodnost a kuráž. 

 

Osrdečník, strážce císaře

Stejně jako je císař obklopen prostředníky, kteří jej chrání, musí i srdce být obklopeno zástěnou v podobě osrdečníku. Mluvíme-li o průniku škodliviny do srdce, znamená to, že patogen prostoupil osrdečníkem. Osrdečník tak představuje ochranu a bariéru před vnějšími patogeny. V určitých případech s poruchou perikardu souvisí i některé poruchy psychiky jako je zmatenost, poruchy vědomí apod. 

(Zdroj: ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína: základy teorie. 6. české vydání. Hradec Králové: Svítání plus, 2014. ISBN 978-80-86601-28-1.)

Souvisedjící články

Jazyk - zrcadlo našeho organizmu (21.4.2020)
O příčinách nemocí (7.4.2020)
Zdraví versus nemoc ve staré Číně a dnes (7.4.2020)
Koncept pěti prvků (7.4.2020)
Síla jin a síla jang (7.4.2020)
TCM Institut

TCM BOHEMIA, Národní 11, 110 00 Praha 1
T: 230 234 906, M: 603 201 686, 604 203 221
E: seminare@tcminstitut.cz




CHCI ZASÍLAT NEWSLETTER

Příjmení

Jméno

E-mail


PŘIHLÁŠENÍ STUDENTŮ