Vytrvalá, bíle ojíněná bylina s vícehlavým kůlovitým kořenem a růžicí přízemních listů.
Listy (Isatidis folium) obsahují glucobrassicin, neoglucobrassicin, glucobrassicin-1-sulfonát, barviva indigotin a indirubin, aminokyseliny aj. Dále je v rostlině přítomný indoxylový glykosid isatan B, který při štěpení enzymem isatázoru poskytuje indoxyl a ketoglukonovou kyselinu.
Kořen (Isatidis radix) obsahuje indigotin, indirubin, ß-sitosterin, γ-sitosterin, aminokyseliny, např. arginin, tyrosin, prolin, valin, kyseliny glutamovou a palmitovou, syringin aj.
Listy mají antivirové a antimikrobiální účinky, užívají se při léčbě epidemických a horečnatých onemocnění. Vhodné jsou i při angíně, bolestech v krku, příušnicích a virové pneumonii. Omezují rovněž riziko vzniku hepatitidy typu B, encefalitidy neboepidemické meningitidy. Upravují však i krevní tlak, omezují rakovinné bujení, užívají se při kožních onemocněních, např. pásovém oparu, růži aj. Doporučená denní dávka je 10-20g suché drogy ve formě odvaru.
Kořen je jedním z nejdůležitějších antivirových prostředků, který se užívá s úspěchem při léčbě plicních infekcí, dále při nemocech projevujících se vyrážkou a skvrnami na kůži, ale i léčbě karbunkulů a furunkulů. Vhodný je rovněž při akutní infekční hepatitidě a virovém zánětu míchy. Doporučená denní dávka je 15-30g suché drogy ve formě odvaru, zevně jako obklady.
